Divoké zeleniny. Mnoho z nás jistě v dětství slýchávalo: „Nejez to, je to jedovaté, umyj si ruce když jsi na to sahal, kdo ví kolik pejsků se na ty kytičky vyčůralo...„ Tyto dobře míněné rady nám dávali naši rodiče, prarodiče, paní učitelky ve školkách i školách, ale jak to doopravdy s jedovatostí, stravitelností a využitím rostlin, které potkáváme na procházkách venku je? V současné době se šíří jejich využívání díky rozrůstajícím se řadám samozásobitelů a dostupnosti informací o jejich prospěšnosti pro naše zdraví. Mají vysoký obsah minerálů a vitamínů, navíc jsou zdarma a jsou krásné.  

Místo sběru. Asi nikdo již nepochybuje o tom, že města jsou přeplněná nejen lidmi, ale i jejich zvířecímí miláčky a tak ta trochu zeleně, pro kterou je ve městech místo není tím pravým prostorem pro sběr rostlinek k jídlu a tak budeme předpokládat, že divoké zeleniny budete sklízet ve volné přírodě. I zde si musíme hlídat, zda není v blízkosti chemizované pole (v současné době jsou téměř všechny větší lány chemicky udržované, protože jinak by už dávno díky pěstování monokultur přestala být půda úrodná) nebo zda se na místo sběru třeba nevyváží obecní fekálka. Příroda sama nám chce dát jen to nejlepší, ale v blízkosti měst, vesnic a podezřelých vodních toků musíme býti obezřetní.

Domácí divoká zahrada. Pokud byste divoké zeleniny rádi zařadili do vašeho jídelníčku, ale nemáte možnost se ke zdroji ve volné přírodě dostat, můžete zvážit divoký truhlík za oknem, na balkóně, nebo místo anglického trávníku raději pořídit trávník jedlý. Budete tak mít divoké zeleniny přímo za okny z kuchyně. Jedlý trávník a jeho obyvatelé nemají, ale v lásce sekačku. Pokud začnete trávník kosit budete tak odměněni nejen divokou zeleninou, zdravým tělem, ale pravděpodobně i milou návštěvou z živočišné říše, která byla od sousedů vyhnána právě hlukem sekačky.

Jedlé „plevele“. Když už jsme se zastavili na zahradě, tak je vhodné připomenout, že spousta „plevelů“, kterých se snažíme zbavit jsou také jedlé. Mezi oblíbené "neoblíbené" patří ptačinec žabinec, pampeliška, různé druhy bodláků, bršlice kozí noha, kopřivy, popenec, jetele, lebeda, merlík, kostival a další.

Rozumné množství. Mnoho bylinek i plodů a listů stromů, které potkáváme na procházkách přírodou jsou jedlé. I zde ovšem, možná více než v jiné oblasti platí vše s mírou. Většina bylinek je tak pikantní, že vás pravděpodobně ani nebude lákat jich sníst více než je zdrávo. Mezi další pravidla sběru patří výběr mladých a nepoškozených rostlin. Vyvarujte se sběru chráněných bylin nebo buďte při jejich sklizni maximálně pokorní a skromní.

S košíkem nebo chlebem. Pokud máme již vybrané vhodné stanoviště, tak se dejme do sběru. Nejjednodušší je konzumace přímo na místě. K tomu se hodí krajíc, nejlépe domácího kváskového chleba, ke kterému si rovnou přikusujeme bylinky. Jindy se hodí mít sebou košík a bylinky si sbírat sebou. Větší množství se hodí k přípravě bršlicových, kopřivových (k přímé konzumaci je vhodné svinout lístek, pak nepálí), kostivalových „špenátů“. Ovšem ne častěji než jednou nebo dvakrát týdně. Menší množství využijeme jako doplněk k zeleninovým salátům, posypku do polévky i hlavní jídlo, ozdobu na chlebíčky nebo do nádivky.

Kam na čechřici, kam na bršlici. Na kraji lesa můžeme najít ostružiník, čechřici, rozchodník, rozchodnici, večernici vonnou, modřenec, violku, zvonečník, kopřivy a další. V lese pak můžeme sklízet česnáček, medvědí česnek, šťavel kyselý, bršlici, jahodník, udatnu, kuklík, orsej, vrbku úzkolistou, vřes nebo plicník. Mezi jedlé byliny, které mají rády vlhko patří potočnice, šípatka, blatouch, devětsil, šmel, čistec, kyprej vrbice, rozrazil, rákos, orobinec nebo skřípenec. Na čisté louce hledejte sedmikrásku, jetel, řebříček, kopretinu, kerblík, kmín, kozí bradu, prvosenku, pcháč, řeřišnici, proskurník, sléz, hadí kořen, kostival nebo smetanku lékařskou a mnohé další. Rumiště vyhledává kokoška pastuší tobolka, pupalka, hluchavky, ohnice, kozlíček, mochna, barborka, hulevník, pelyňky a jiné. Mezi keře a stromy, které můžeme ve volné přírodě „očesat“ patří smrk, jedle, borovice, bříza, lípa, buk, jasan, líska, jilm nebo bez černý.

Pomocníci. Do sběru, přípravy a zdobení divokých jídel se rády zapojují i malé děti. Dává jim to větší smysl než nakupování zeleniny v supermarketu. U nás vedou kostivalové řízky ozdobené květy sedmikrásek. Mladé kostivalové listy obalíme v osoleném těstíčku nebo hrašce a osmažíme.

Více o využívání divokých bylin a stromů k jídlu se můžete dozvědět na našem kurzu