Já učím své studenty kosit u země. Je to tak ale v pořádku? Netrpí tím příroda, když je půda po seči obnaženější?
Můj kamarád Honza Kysela (mimo jiné spoluautor celosvětově prvního online kurzu kosení) mi včera poslal odkaz na pořad, který mi udělal velikou radost. Sice je na první pohled poznat, že pan moderátor kosit vůbec neumí, ale alespoň pomohl Zemi tím, že upozornil veřejnost na škodlivost anglických trávníků a otravnost rámusejících sekaček. Zmiňuje i možnost sečení na delší strniště a to mě přinutilo zamyslet se nad tím, co předávám svým žákům.
Z pohledu ekologie vysoká tráva určitě lépe zastíní půdu a udržuje vláhu. Poskytuje lepší úkryt hmyzu a při vysoké seči je menší pravděpodobnost, že omylem usmrtíme slepýše nebo žábu.
Z pohledu praktičnosti má kosení u země tyto výhody:
- Nemusíte držet váhu kosy v rukou a tím šetříte spoustu sil.
- Kosa lépe vede a nehrozí tolik zapichování špičky.
- U země je menší hustota porostu. Mnohé traviny se větví až výše (pozn. toto není úplně pravda - viz komentář pod článkem), a proto u země kladou kose menší odpor.
- Jemná tráva se u země lépe podřízne. Při nadzvedávání kosy se ohne a uválí.
- Tráva pokosená u země jde mnohem lépe shrabat i usušit.
- Když se nechá na podzim tráva vysoká, tak přes zimu uschne a při jarní seči se budete potýkat se stařinou, která kosení znepříjemňuje.
Vzhledem k tomu, že louku stačí sekat jen dvakrát do roka, nepovažuji za tak důležité neustále zajišťovat zastínění. Dvorek, který se kosí nízko a často, je tak jako tak obětovanou plochou z pohledu přírody, ale člověku poskytuje jisté pohodlí. Větší výměru budete pravděpodobně kosit postupně. Velká část tedy bude stále poskytovat úkryt živočichům a možnost vysemenění lučních květin. Když si budete kosení ztěžovat vysokou sečí, hrozí, že vás to přestane brzy bavit a sáhnete po sekačce.
A to by byla škoda! Protože kosení je:
- mnohem šetrnější k přírodě (včetně člověka), než rychle rotující sekačky.
- tiché. Můžete tedy sekat kdykoliv, aniž byste někoho rušili.
- zdraví prospěšné (při dodržení dobré techniky a ergonomie).
- silově nenáročné (...)
- bezpečné (lze provozovat bezpečně i bez ochranných pomůcek i naboso).
- univerzální. Můžete sekat vysokou i nízkou trávu. V různorodém terénu. Kolem překážek a částečně i pod překážkami.
Když se naučíte kosit u země, budete umět kosit i vysoko. Opačně to vždy neplatí.
Některé vybrané reakce našich čtenářů:
| Martin (http://www.peceokrajinu.cz/) |
Příroda tím netrpí.
Však víš, kosení u země, odnos maximum hmoty z pozemku pryč, méně živin – více květeny. Mozaiková seč.
Jak dlouho trvá než se to zazelená a zaroste po kosení? 14dní max?
Doufám, že se to letos zlomí a víc lidí bude chtít květnaté loučky, už to lehce v mém okolí pozoruju, že se názor mění, díky bohu.
Protože ty angličáci na každým rohu, to je hrůza. A výmluva na klíšťata....je to spíš tlak sekačů trávy sekačkama – jistota příjmu každou chvíli.
|
| Běla | ...
Díky za skvělý kurz a výbavu. Letos konečně kosím a moooc si to užívám. Nebýt u vás, měla bych už nejspíš sekačku.
...
|
| Šárka (http://listicky.estranky.cz/) |
Dane moc dík, zrovna to řeším - kosíˇ. Každý bod sečení nízko podepisuji. Míst, kde je travní “monokultura” je u nás málo, zato ostružin a štavelů i kopřiv mraky, takže nízké sečení je daleko rychlejší. A navic to opravdu v tomto počasí doroste a než dojdu na jeden konec louky na druhému, už to dorůstá. Jen ta kosa nám zatím chybí - vsude to s ní nepůjde je tady hodně teras a stérku lesní . Mám kriviňák čtyřtakt - nesmrdí nevibruje a nehlučí a pak a acu husquarnu - ta je super. Koupíme i tvou kosu na slávkově kurzu, uvidíme jestli vyrobil tu babku nebo ten sedák-držák na šindele. Sečení je to samostatný vědní obor. Š |
|
|
|
| Šárka (http://listicky.estranky.cz/) |
Známe to i obráceně. Takhle to vypadalo a vypadá, když se neseká...to je neuvěřitelná dřina, udělat z džungle pastvinu. Šípky a ostružiny jsou sveřepé a škrábou, trny se podebírají, co dělat s tou vší hmotou...
|
| Ľubomír Pastucha(https://kosci.sk/) | Skvelý článoček, so všetkým súhlasím, až na jednu výnimku.
Trochu si sa sekol s argumentom, že pri zemi je menšia hustota porastu, lebo mnohé trávy rozkonárujú až vyššie.
Toto nie je pravda. Steblo (čo je stonka tráv) vždy rozkonáruje na báze tzv. odnožovaním, niekedy aj plytko pod zemou, z odnožovacej uzliny vzniknutej nakopením kolienok na báze stebla. Bočné výhonky – výbežky vyrastajú z pazúch prízemnej ružice.
Podľa spôsobu odnožovania rozlišujeme trávy husto trsnaté (metlica trsnatá, kostrava ovčia), riedko (voľne) trsnaté (mätonoh trváci, lipnica ročná) a výbežkaté s výbežkami nadzemnými (psinček výbežkatý, lipnica obyčajná) alebo podzemnými krátkymi (kostrava trsťovitá, psinček tenučký) alebo dlhými (kostrava červená dlho výbežkatá, lipnica lúčna).
Odnože husto trsnatých tráv vyrastajú v listovej pošve kolmo hore, pri riedko trsnatých prerastajú pošvou najprv do boku, až v určitej vzdialenosti od hlavného stebla sa zdvíhajú nahor a pri výbežkatých trávach idú vodorovne do značnej vzdialenosti od materskej rastliny.
Dovolil som si trochu teórie, myslím, že to nie je na škodu.
S koseckým pozdravom
Ľubomír Pastucha, vodca Považskej koseckej družiny Slovenského koseckého spolku
|
| Svatoslav Španvirt |
Zdravím, zajímavá informace. K sečení greenů na golfových hřištích, kde musí být trávník zcela určité délky/výšky používali kdysi před obdobím sekaček k sečení „do výšky“ zvláštní kosy s upraveným (zesíleným) hřbetem, pokud nepoužili sekačky spirálové. Při správném vedení sekala kosa v požadované výšce. Byla ale těžší a hůře se vedla. Ušetřili námahu s držením kosy ve výšce, ale těžší kosa znamenala použití větší síly. Kosy tohoto typu se asi už nedají nikde sehnat. |
| Ing. Tomáš Janata |
Díky Dane za podnětné myšlenky, výborně se doplňují s našimi. Dovoluji si využít pěkně naformulovaného textu a posílám jej dál. Žel není málo případů angličáků i zde na horách, zpravidla na nejlepších loukách mnohdy 400 let starých, které vnímám vedle jejich přírodních hodnot jako kulturní památku. Zdravím z Krkonoš, ... |
| Josef Kadleček |
Zdravím Dane, sušení sena je problematické, zvlášť v době senoseče a navíc na horách! Když mi bylo třináct patnáct let, tak jsme to jeli tu louku sekačkou MF70. A pak kupili a rozhrabovali a kupili a rozhrabovali a tak furt dokola v rytmu mraků/deště, jen aby z toho něco bylo. Peklo! Pak šup do seníku a prodat ho o Vánocích, protože v tu dobu měli za komančů zájem o seno i jézéďácí. Takže místo lyžovačky jsme makali. Pytlovali jsme seno do pytlů o objemu okolo 1m3 a visutou lanovkou přes potok posílali pytle na cestu, kde si je pak naložili do Horalu Ale i to pominulo, tak to všichni okolo rozsekaj na fašírku a je to. |
