Podkategorie
Přírodní stavitelství
Přírodní skladba a postup, který já používám je tento: Na zem (hlínu podloží) se nasype vrstva kačírku 10 -15 cm. To je proti vzlínání vody.
Pak se do vodoroviny položí trámky min. 10x10cm (tzv. polštáře). Každý trámek se podloží a vyklínuje na třech místech tak, aby byl minimálně 8 cm nad kačírkem. Celý prostor mezi polštářema a pod polštářema se vysype liaporem - stačí ta největší nejlevnější frakce, která nejlépe izoluje (extrudované jílové kuličky, někdy se jim říká keramzit). Liapor se v rámci možností zhutní. Pak se vyndá podložení polštářů a místa podložení se dosypou liaporem. Přes celou podlahu se přetáhne a k polštářům přisponkuje jutová netkaná textilie. Pak se k polštářům přitlučou podlahová prkna/palubky. Prkna mohou být tenká i 2.5 cm - protože celá podlaha včetně polštářů plave na liaporu. Podlaha dýchá a neprošlapává se, jako se to děje v případě pevně uložených polštářů s násypem.
Toto slovíčko nezní moc přírodně, ale přesto řadím tuto stavební techniku k těm trvale udržitelnějším. Ono je totiž dost problematické vyrábět z přírodních materiálů vodotěsné nádrže a podzemní jímky tak, aby vydržely sloužit svému účelu po dlouhou dobu. Zadržování vody je přitom velice žádoucí.
Recept pro přípravu hliněné malty (anglicky cob.) bývá podobný, ať už se používá na omítky, podlahu, stěny, pece, atd. Vždy sestává ze směsi jílu a písku v určitém poměru, slaměné řezanky, vody a případných příměsí pro získání větší pevnosti nebo voděodpudivosti.
Poměr jílu a písku
Následující popis je velice zjednodušený, proto to prosím berte s rezervou, jako ostatně vše na tomto světě. Každá hlína v sobě obsahuje kamínky různých velikostí. Těm miniaturně malým, které ani nejsou vidět pouhým okem, se říká jíl, těm větším písek a ještě větším kameny. Kdybychom dali do sklenice půlku hlíny a dolili vodou, pořádně rozmíchali, tak téměž okamžitě jako první na dno klesnou kameny s pískem a až po delší době se postupně usadí jíl na povrchu.
Stavět z nepálené hlíny (anglicky cob) se dá různými způsoby. Na našem území jsou nejběžnější hliněné cihly, kterým se říká mnoha způsoby: například vepřovice nebo kotovice. Dále je možné budovat tenčí stěny nahazováním hlíněné malty na dřevěný rošt, nebo budování stěny prostým uplácáváním z hliněných šišek.
Jelikož jsme měli k dispozici rámovou konstrukci z kulatiny, nabízela se tu možnost vyzkoušet techniku nabíjené hlíny do bednění. Tím vzniknou velice pevné a poměrně rovné monolitické stěny.
Při stavbě garáže s dílnou v květnu 2012 se v průběhu workshopu nestihlo ukázat, jak se provádí spoj dvou kulatin. Aby nebyli účastníci příliš ochuzeni, tak jsme s Honzou nafotili postup.
Jedná se o jeden ze spojů používaných při tesařině z kulatiny. Neoslabí příliš nosnou pozednici a zároveň zamezí posuvu krokve ve směru spádu střechy.
Následující fotoseriál s popisem dokumentuje jednotlivé kroky.
Trojnožka v kombinaci s bržděnou kladkou se hodí pro různé použití. Já ji používám hlavně pro tesání z kulatiny a vztyčování menších konstrukcí.