Recept pro přípravu hliněné malty (anglicky cob.) bývá podobný, ať už se používá na omítky, podlahu, stěny, pece, atd. Vždy sestává ze směsi jílu a písku v určitém poměru, slaměné řezanky, vody a případných příměsí pro získání větší pevnosti nebo voděodpudivosti.

Poměr jílu a písku

Následující popis je velice zjednodušený, proto to prosím berte s rezervou, jako ostatně vše na tomto světě. Každá hlína v sobě obsahuje kamínky různých velikostí. Těm miniaturně malým, které ani nejsou vidět pouhým okem, se říká jíl, těm větším písek a ještě větším kameny. Kdybychom dali do sklenice půlku hlíny a dolili vodou, pořádně rozmíchali, tak téměž okamžitě jako první na dno klesnou kameny s pískem a až po delší době se postupně usadí jíl na povrchu.

Jíl má tu skvělou vlastnost, že dobře pojí. Zastává podobnou roli jako vápno v klasické maltě, nebo cement v betonu. Na druhou stranu nevýhodou pro stavění je to, že mění svůj objem s vlhkostí. Při namočení nabobtná a při vyschnutí se smrskne. To je výhoda pro těsnění jezírka, ale ve stavebních konstrukcích způsobuje trhliny po vyschnutí. 

Písek zastává nosnou funkci. Různě veliké kamínky písku do sebe přirozeně zapadnou tak, že už písek nejde dále stlačit. Když se mezírky mezi těmito kamínky vyplní pojivem - jílem - získáme ideální konzistenci hlíny. To uvádím jen pro představu. V praxi to funguje tak, že nakopeme někde hlínu - pokud možno takovou, aby se kameny v ní obsažené v pohodě vešly do budované konstrukce. Pro omítku 4cm tlustou můžou mít kameny i 3 cm, ve stěně tlusté 30 cm se ztratí i dvaceticentimetrový balvan, ale nebude se s takovou maltou moc dobře pracovat :-) Pokud je větších kamenů moc, musíme hlínu prosít.

Testování

Hlínu, kterou máme k dispozici je potřeba nejprve otestovat, abyste zjistili, jak se po vyschnutí zachová. Je třeba mít po ruce písek a ten v různém poměru namíchat s vaší hlínou. Po vyschnutí pozorujte, jak jsou vzorky hodně seschlé a jak jsou pevné. Vzorek příliš písčitý se rozsype a příliš jílovitý se moc zcvrkne - což by vedlo k rozpraskání. Vyberte poměr, který se vám zdá nejlepší. Nebojte se, tolerance je velká a malé rozdíly nehrají pro přírodního stavitele roli.

Řezanka jako armatura

Do hliněné malty se skoro vždy přidává sláma v podobě řezanky. Plní podobnou roli jako armování v klasickém stavitelství. Čím víc slámy, tím víc stěna izoluje. Nesmí se to ale přehnat, aby stébla slámy zůstala vždy dostatečně obalená hlínou a tím slepená v jeden celek. Delší sláma lépe váže, ale hůř se míchá. Řezanku je možné velice rychle ze slámy vyrobit tak, že slámu rozhodíme po zemi a pojezdíme nad ní travní sekačkou. My jsme si nechali jednu elektrickou doma dělanou sekačku jen pro tento účel. Jinak sekačku na trávu nepoužíváme.

Voda

Čím hustší malta, tím rychleji bude vysychat, méně bude vypraskávat a bude pevnější. S hustou maltou se ale velice špatně pracuje a když se to přežene, tak se nepodaří nanášenou vrstvu propojit se zbytkem nanesené hlíny a případně s podkladem v případě omítky.

Míchání 

Míchání velkého množství hliněné malty bývá velice pracné. Klasická stavební míchačka v podstatě nejde použít, protože hlína se lepí na stěny. Lze použít robustnější ruční míchače, ale většinou jen pro směs hlíny, písku a vody bez řezanky. Po přidání řezanky přestávají i ty fungovat, proto klasičtí samostavitelé řezanku zašlapávají do hlíny nohama, nebo zatlačují tyčí. Existují samozřejmě speciální míchačky na hlínu.

My k míchání hliněné malty používáme malotraktor s rotavátorem a čelním nakladačem. Uvedu postup pro hlínu, nakopanou přímo na našem pozemku při budování jezírka. Vybrali jsme vrstvu hlíny pod humózní ornicí, ale nad vrstvou čistého jílu.

Rotavátorem si vytvoříme vanu asi 20 cm hlubokou. Na šířku rotavátoru (130cm) a asi 70 cm širokou, abychom při míchání do ní nemuseli vjíždět koly. Do vany vyklopíme jednu lžíci nakladače hlíny (cca 3 kolečka) přidáme asi 10 lopat písku. Vše pokropíme vodou. Pak rotavátorem nacouváme a vše promícháme do konzistence lepivé kaše. Pak přidáme slaměnou řezanku. Délka stébel je velice různá, ale většina je do 20 cm délky. Při míchání se traktor pořádně zapotí a využívá všech svých dvaceti koňů. Výsledná malta je velice hustá a v podstatě nejde nabrat ruční lopatou. Nakladač traktůrku to akorát zvládne a přemístí maltu k místu použití. Celé namíchání jedné dávky takto trvá přibližně 10 minut.