Toto slovíčko nezní moc přírodně, ale přesto řadím tuto stavební techniku k těm trvale udržitelnějším. Ono je totiž dost problematické vyrábět z přírodních materiálů vodotěsné nádrže a podzemní jímky tak, aby vydržely sloužit svému účelu po dlouhou dobu. Zadržování vody je přitom velice žádoucí.
Mě už třeba přestává bavit kupovat plastové sudy na dešťovku. Skoro každý rok mi některý praskne - většinou tedy proto, že s ním manipuluji za chladného počasí, kdy je plast křehký. Pravda, kdybych si vzpomněl dříve sudy vypustit, nemuselo by se to stávat, ale člověk se mění těžko. Proto se vždy snažím hledat řešení, které nevyžaduje periodickou údržbu a periodické investice.
Technikou ferrobetonu leze vyrábět celou řadu různých věcí:
- velkoobjemové nadzemní nádrže na vodu od jednoho do desítek kubíků
- podzemní jímky včetně třeba regulačních jímek pro kořenové čistírny
- jezírka
- lodě
- klenuté střechy domů, zemělodí nebo sklípků
- sochy a jiné blbosti
A výhod je teké hned několik:
- trvanlivost s kterou souvisí i opravitelnost
- dobrá cena
- estetika
- ekologická nezávadnost
- možnost vyrobit přímo na místě svépomocí
- flexibilita - tvary můžou být opravdu různorodé
Co to tedy je ten ferrobeton? No ... řeknu to na rovinu ... je to železobeton. Brrrrr. Trik spočívá v tom, že oproti klasice, na kterou jsme zvyklí, je zde jiný poměr železa a betonu, což umožňuje stavět velice tenké stěny - od 4cm tloušťky a hlavně, bez potřeby šalování. Železa je o něco málo víc a betonu podstatně méně, než u klasických železobetonových konstrukcí. Úspora materiálu a práce je opravdu výrazná.
Z železa je třeba vytvořit tak hustou síť, aby na ní držel mastný beton prostým nanášením rukama, nebo zednickou lžící. K tomu se používají armovací sítě (kari sítě), které se seženou v každých stavebninách. Kari síť bývá svařená z drátů kolem 5mm tlustých s velikostí oka 10 cm, 15 cm, apod. Tuto síť je třeba zahustit, čehož dosáhneme nějakým pletivem. Svařované pletivo drží lépe tvar, já používám i králičí uzlíkové pletivo, kterým se kari síť po vytvarování obalí z obou stran. Kari sítě je mezi sebou možné svařovat nebo drátovat. Pletivo je také třeba průběžně ke kari síti přidrátovat.
Jak tlusté dráty a jak daleko od sebe použít, lze pro náročnější aplikace (hluboké nádrže nad zemí) zjistit poměrně jednoduchým výpočtem, kterým vás a sebe nechci v tomto úvodníku zatěžovat.
Když máme vytvarovanou síť, můžeme jí natáhnout betonem. Jak už jsem řekl, beton musí být pořádně omaštěný, ale nikoliv panenským olejem, ale cementem. Každý písek potřebuje jiné množství cementu, ale jako příklad uvedu jeden objemový díl cementu a 2,7 dílů písku. Tedy 1:2,7. Velice záleží na tom, jaký písek použijete. Klasický ostrý "betoňák" nemusí být zrovna to nejlepší, protože se bude sypat a nevytvoří konzistenci malty. Je dobré, aby písek měl v sobě i malé frakce zrna. Nelze nanášet velké vrstvy najednou - jinak beton začne odpadávat. Pořiďte si pevné gumové rukavice. Nanášení rukama funguje často lépe, než zednickou lžící a beton není tak dermatologicky příjemný jako hlína. Povrchovou úpravu provedeme podobně jako při omítání - nabízí se filcování a hlazení kovovým hladítkem.
Když je dílo zdánlivě hotovo, nesmí se podcenit fáze tvrzení betonu, která prý trvá až měsíc. Beton by při tvrzení nikdy neměl úplně vyschnout. Toho docílíme třeba tak, že celé dílo zabalíme do nějaké deky a pravidelně kropíme.
